Očkování proti virové žloutence typu B
Žloutenka typu B (hepatitida B) je virové zánětlivé onemocnění jater, které ale na rozdíl od žloutenky typu A může vyústit ve velmi vážné chronické následky. Virus se přenáší infikovanou tělní tekutinou (krev, sperma) nemocného člověka. Do těla se dostává poraněnou kůží nebo sliznicí, přičemž k proniknutí viru do organismu stačí i malá oděrka. Hepatitida B se projevuje podobně jako hepatitida A, hlavními příznaky jsou zejména zežloutnutí kůže, únava, zvýšená teplota, bolest pod žebry, nechutenství. Může ale probíhat naprosto bez příznaků a přejít rovnou do chronické fáze s nezvratným poškozením jaterní tkáně, které může vyústit v cirhózou nebo karcinom jater. Léčba choroby je velmi nákladná, její účinnost se pohybuje mezi 50 a 60 procenty. Nemocní se musí rozloučit se sportovními aktivitami a vzdát se navždy alkoholu.
Onemocněním jsou pochopitelně ohroženi nejvíce narkomani, promiskuitně žijící lidé a lidé vystaveni nákaze profesionálně (zdravotníci, hasiči), i přesto se ale doporučuje očkování všem lidem. Malé děti se dnes již očkují plošně.
Očkování proti hepatitidě B je vhodné zejména pro:
- osoby, které cestují do oblastí s vysokým výskytem virové hepatitidy typu B
- osoby, které se do kontaktu s hepatitidou B dostávají v rámci své profese (zdravotníci, hašiči, policisté)
- hemodialyzované a imunodeficitní pacienty
- novorozence infikovaných (HbsAg pozitivních) matek, kterým se první dávka podává do 24 hodin po narození
Průběh očkování
Vakcína se podává nitrosvalově. Základní očkování proti virové hepatitidě typu B představují tři dávky – druhá dávka se podá měsíc po první, třetí dávka potom šest měsíců po první dávce. Pokud je nutno získat ochranu proti hepatitidě typu B rychleji, je možné podat třetí dávku již dva měsíce po první. V takovém případě je ale nutné podat ještě 4 dávku po roce od první. Ochrana proti hepatitidě B je celoživotní.
Kromě vakcín proti žloutence typu B jsou v prodeji i kombinované vakcíny proti žloutence typu A i B.